Skip to Content

Sunday, December 15th, 2019

Američané svojí volbou změní svět

Closed
by November 7, 2016 General
Šéf zahraniční rubriky Martin Ehl

Šéf zahraniční rubriky Martin Ehl

autor: HN – Libor Fojtík

Co má společného anonymní kapitán v Libérii registrované kontejnerové lodi Mongoose Hunter, která včera mířila Malackým průlivem, přes nějž jde třetina světového obchodu, k Singapuru; zakladatel úspěšného estonského start-upu Fits.me Heikki Haldre, který loni firmu úspěšně prodal; a Radek Stuchlík, obchodní ředitel kolínské čokoládovny Chocoland, která finišuje s výrobou vánočního zboží pro svůj nejúspěšnější exportní trh v USA a Kanadě?

Všichni tři využívají globalizace, tedy otevřeného světového obchodu s čímkoli si člověk vymyslí. To, že mohou obchodovat, najít si kdekoli zákazníka, že se zboží dostane bezpečně kamkoli na světě a že za něj dostanou zaplaceno, je unikátní situace v historii planety. Tento systém obchodu mohl vzniknout jedině díky tomu, že se většina zemí po druhé světové válce pod vedením USA rozhodla, že je pro ně výhodnější nedávat najevo svoji moc násilím, ale penězi. I studenou válku USA vyhrály díky tomu, že Sovětský svaz uzbrojily a staly se atraktivnější a výkonnější ekonomikou.

Pomyslný vrchol globalizace má svět před sebou dnes, kdy si Američané zvolí nového prezidenta. Ten nebude jen hlavou státu s 324 miliony obyvatel, ale také lídrem, který udá směr, kam se svět, jenž se dosud spíše propojoval, bude ubírat dál.

Globální obchod a s ním i demokracii a základní lidská práva dali světu Britové v průběhu 19. století, ale nebyli schopni kolem nich vytvořit pro miliardy atraktivní příběh o svobodě a demokracii, která je základem úspěchu pro kohokoli. Toto spojení přišlo až s Američany po roce 1945. Až do poloviny 90. let 20. století se zdálo, že liberální demokracie, otevřenost a s ní i prosperita pramenící z globálního obchodu navždy zvítězí. Ne nadarmo psal s koncem studené války americký politolog Francis Fukuyama o konci historie.

Jenže musel přijít úspěch čínského státního kapitalismu, finanční krize v letech 2008 až 2009 a Donald Trump, aby bylo jasné, že liberální demokracie a volný trh nejsou samozřejmostí. Není to Rusko, kdo se stal v globálním měřítku hlavním soupeřem Amerikou inspirovaného modelu vlády a hospodářství. Trpělivá Čína si buduje pozice ve světě, zatímco je její trh neuvěřitelně atraktivní pro všechny, kteří tak ochotně přehlížejí asymetričnost, s jakou se Číňané chovají vůči investorům doma a v zahraničí.

Liberální demokracie ztratila na atraktivitě s tím, jak se stále hlouběji ponořuje do sebe sama. Řeší podružné detaily, jako je americký spor o zavádění toalet pro transgenderové osoby do škol, ale nevidí katastrofický stav celku.

Podobně je na tom kapitalismus, založený čistě na sobecké chamtivosti, jehož symbolem může být Donald Trump. Řečeno s novou knihou německého sociologa Wolfganga Streecka − kapitalismus přestal být schopen měnit soukromé chtíče ve veřejný prospěch. “Stal se kapitalističtějším, než je pro něj samotný dobré,” píše Streeck. Ani jeden z kandidátů na amerického prezidenta vlastně v debatách nezdůraznil a nepředložil nějaký univerzální recept na řešení krize demokracie a kapitalismu. Oba chtějí − v různé míře − Ameriku uzavřít před světem. Globalizace už to i tak má nahrané. Hranice, ploty a zdi se stávají čím dál populárnějšími. Už čísla světového obchodu z první poloviny letošního roku svědčí o tom, že obrat se zmenšuje na úroveň krizového roku 2009.

Čísla jsou srozumitelná i pro ty, kteří nechtějí slyšet argumenty o společných hodnotách, jako je úcta k lidským právům, jako je otevřená společnost a odpovědnost jednotlivce za svoje jednání. To jsou principy, na nichž je založena i americká atraktivita a neuvěřitelná schopnost výkonu i přizpůsobení americké společnosti.

Ať už vyhraje Donald Trump, nebo Hillary Clintonová, Američané, kteří volí podle svých domácích preferencí, se s tím vyrovnají. Ale s Trumpem rychleji a s Clintonovou pomaleji se budou měnit pravidla, podle kterých svět žije, bojuje či obchoduje. Amerika ztrácí schopnost a ochotu vynucovat a rozšiřovat dodržování pravidel, podle nichž posledních 70 let fungoval svět a která byla všem ku prospěchu. Od zítřka kapitán Mongoose Hunter kormidluje v nejistějších vodách, Heikki Haldre obtížněji shání americké investory a Radek Stuchlík napjatěji sleduje kurz dolaru.

Previous
Next